Powerbock.eu

  • Blog
  • Blog

Vítejte na nějvětším serveru o skákacích botách v Evropě

Powerbock.eu je nový portál zabývající se sdružením zájemců o skákací boty. Naším cílem je poskytnout co největší množství informací a vybudovat komunitu se stejným zájmem. Powerbock, neboli skákání na skákacích botách, je nový revoluční městský sport, který se neustále rozrůstá o nové skokany a týmy po celém světě.



Poslat heslo | Registrace

  • Úvod
  • týmy
  • skokani
  • triky
  • video
  • foto
  • blog
  • mapa
  • kalendář
  • slovník
  • pro firmy
  • fórum
  • e-shop
  • Mstitel Čechů Pérák!

    23.03.2010

    Autor: BigJoey Kategorie: Komentáře0x Zobrazení1657x

    Vyprávěli se o něm historky, za které by se nemusel stydět kde jaký americký superhrdina. Za 2. Světové války se objevuje v temných uličkách Prahy a přepadává nacisty, kteří tou dobou okupují Čechy a Moravu. Na svých skákacích botách (Pružinové boty) přeskakuje kde jaký vagón, dům a dokonce i Vltavu.

     

    Jedním ze svědků, kteří měli údajně s pérákem co dočinění je i Josef Špiling. Jedné noci pozoroval nacistické vojáky jak vystrašení sedí a přikrčují se v jedné z uliček.

    Najednou projíždí vlak a za skřípání brzd se ze tmy vynoří temná postava. Nacisté začnou pálit do tmy. Žádná z kulek však nenašla svůj cíl. Záhy se postava odrazí ze země a přeskočí celý vagón, a mizí velkými skoky ve tmě.

    Špiling doposud myslel, že je to jen báchorka. Kdo je tento tajemný záškodník, kterého prý zahlédl na Žižkové Špiling? Mohl pérák opravdu existovat? Takovýchto svědectví a manévrů nacistických vojáků, hledajících tajemného Péráka zná Praha mnohem více.

    Strojní průmysl za druhé světové války patřil mezi nejvyspělejší na světě. Mohl tak někdo předběhnou Alexandra Bocka a vynaleznout ještě výkonnější skákací boty již před více jak čtyřiceti lety?

    Krátký kreslený film o Pérkovi.

     

    Měl jen zastrašit a chránit? ,,Naši lidé dobře věděli, že neexistuje, že ho někdo vymyslil, aby odradil ženy od nočních směn“ říká paní Helena Janišová z Prahy? Ženy se pak opravdu bály chodit do práce na noční směny. Nacisty to tak rozčilovala, že vyhlásili po Pérákovi pátrání (nacistické zpravodajské služby). Nikdy ho nikdo nechytil.

    Jsou zde však jisté indicie, které naznačují, že příběh by mohl být založen na pravdivých událostech. O existenci Péráka nás v 60. Letech přesvědčuje i výzkum Dr. Miloše Pulce z akademie věd, podle kterého se Pérák objevuje již v letech 1936 – 1936 na Jihlavsku. Zde Péráka prý viděli jak přeskakuje vlaky. Pérák se objevuje i po celém světě. Například v 19. Století ve Velké Británii. Britové tuto bizardní postavičku nazývají Springer Jack (Skákající Jack).

    Také v Rusku počátkem 20. Století a do roku 1945 i v USA.

    Fakta: Pérákova Podoba Pérák je popisován jako muž na pružinových botách s podivnou maskou a svítícíma rudýma očima. Pérák sabotoval německé hospodářství a škodil Němcům. Přesto se jej bály i ženy a odmítaly chodit na noční směny.

    Nejmocnější zbraní Péráka bylo vědomí Čechů, že existuje. Přesto že podle některých Pérák neexistoval posiloval Čechy a děsil Němce. V Praze se v té době objevovali i nápisy na zdech s podpisem Pérák. Měl světelný kříž, někdy se ozýval strašidelným pískotem a měl mít také omračující tyč na své protivníky.

    Pérák byl za nacistické okupace považován za skutečnou osobu z masa a kostí, která byla před svou prací superhrdiny nejspíše artistou. Na rozdíl od amerických superhrdinů typu Hellboy, Superman apod. nevznikl Pérák z komiksu, ale teprve po válce podle něj vznikl film a ještě později komiks.

    V roce 1946 postava Péráka ožila na filmovém plátně prostřednictvím třináctiminutového animovaného filmu studia Bratří v triku, Pérák a SS (režie Jiří Trnka, scénář Jiří Brdečka).

    V roce 1948 využily postavu Haló noviny v propagandistickém komiksu Pérákovy další osudy. Reportážní povídku o Pérákovi s názvem Pérový muž vydal Jan Weiss roku 1961 v knize Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami.

    Téma Péráka zpracoval dvakrát v podobě amatérského komiksu Ondřej Neff v letech 1988 (Pérák – Toho dne byla mlha) a 2001 (Pérák kontra Globeman). Vážně míněný pokus o oživení superhrdiny proklamovali v roce 2002 v časopisu Živel scenáristé Morten a Monge.

    Jako výtvarníka výpravného komiksového projektu si vybrali Adolfa Lachmana po němž později převzal práci Jan Bažant. Z realizace komiksu nakonec sešlo, ale úvodní kapitola vyšla jako součást třetího čísla časopisu KomiksFest! Revue Autorská práva na užívání jména Pérák si v roce 2006 zajistil Petr Stančík. Napsal filmový scénář, který by údajně měl být realizován v zahraniční koprodukci. V roce 2008 vyšla kniha s jeho beletrizovanou podobou.

     

     

     

    A je po legendě! Péra si dnes může na nohy připnout každý. 

    Ironií osudu byl powerbocking v Německu vyhlášen nejúspěšnějším sportem loňského léta. V tom Německu, proti jejichž okupantům náš Pérák tak srdnatě bojoval ;-)

     

    Scan časopisu Pérák Zde

     

     

    Zdroje: Wikipedia.org, Enigma, Youtube.com, Hyena.cz/perak 

     

     

    SDÍLEJTE NA VAŠEM OBLÍBENÉM SERVERU

    VAŠE KOMENTÁŘE

    VLOŽIT KOMENTÁŘ




    Brasilsky

    Brasilsky

    Stát: Brazil
    Kraj:
    Město: Juazeiro

    FreeFall

    FreeFall

    Stát: Czech Republic
    Kraj: Jihomoravský
    Město: Brno

    Broken Faces

    Broken Faces

    Stát: Czech Republic
    Kraj: Olomoucký
    Město: Prostějov

    Ostatní týmy