Powerbock.eu

  • Blog
  • Blog

Vítejte na nějvětším serveru o skákacích botách v Evropě

Powerbock.eu je nový portál zabývající se sdružením zájemců o skákací boty. Naším cílem je poskytnout co největší množství informací a vybudovat komunitu se stejným zájmem. Powerbock, neboli skákání na skákacích botách, je nový revoluční městský sport, který se neustále rozrůstá o nové skokany a týmy po celém světě.



Poslat heslo | Registrace

  • Úvod
  • týmy
  • skokani
  • triky
  • video
  • foto
  • blog
  • mapa
  • kalendář
  • slovník
  • pro firmy
  • fórum
  • e-shop
  • Poweriser CAMP 2013

    09.07.2013

    Autor: Attia Kategorie: Blog Komentáře3x Zobrazení0x

    Poweriser CAMP 2013

    Ciao all…

    Máme za sebou první ročník Poweriser CAMPu pod taktovkou pražského týmu HOPsej.cz v čele s Danem Fajmonem. O Poweriser Campu už se nějakou domu mluvilo, ale nikdo pořádně nevěděl co od něj očekávat. Asi právě proto, že se jednalo o první ročník. Spekulace byly různé. O místu konání, vybavenosti domluvených prostor, počtu účastníků a v neposlední řadě i o ceně campu.

    Na mě připadl úkol shrnout tuhle akci do tohohle článku, ve kterém bych Vám chtěl nastínit svůj pohled na akci, moje dojmy, zážitky atd. Malou ironií může být to, že až den před akcí, tedy v pátek v 21 hodin večer se mi konečně podařilo domluvit si volno a já tak mohl druhého dne v brzkých ranních hodinách odcestovat rychlíkem Olomouc -> Praha na dlouho očekávanou a vytouženou akci.

    Samotná cesta byla nezáživná a já ji téměř celou prospal, abych dohnal deficit z noci. Mírné obavy z Prahy a obtížného hledání CAMPu se vytratily v momentě, kdy jsem před Tyršovým domem našel ceduli se šipkou „Poweriser CAMP“ která mě dovedla přímo na místo konání. Problémy s hledáním tak nebyly naprosto žádné. Do tělocvičny jsem dorazil kolem 8 hodiny ranní a v následujících dvou hodinách se sjížděli také zbylí CAMPeři. Největší překvapení pro mě byla účast skokanů až z dalekého Slovenska, což bylo celkem milé překvapení, vidět že i z takové dálky se lidem vyplatilo sem dorazit.  Nicméně všechny přípravy byly dokončeny a první ročník Poweriser CAMPu mohl začít.

    Tři instruktoři (Dan, Peťák a Pájin) si nás rozdělili do tří skupin podle zkušeností a po krátkém poučení o bezpečnosti následující už delší poctivou rozcvičkou jsme se vrhli na boty a začali skákat. Tohle byla jedna z věcí, která mě na PowerCAMPu velice mile překvapila. Z podobných akcí jsem zvyklý na velké divadla, kde se moc řeční a člověk hodiny a hodiny čeká, než se bude něco dít. Tady to všechno krásně odsýpalo a člověk si opravdu dobře zaskákal. Sobotní dopoledne bylo asi nejvíce organizované. Každý měl své místo ve své skupině. Dan se věnoval začátečníkům, kde je učil ty nejzákladnější triky a ovládání botek. Pájin a Peták si rozebrali zkušenější a trénovalo se na duchnách a na překážkové dráze. Takhle nám to vydrželo až do oběda. K mému velkému překvapení byla hned vedle hospůdka, kde byly domluveny meníčka za 75kč což bylo naprosto perfektní a navíc to bylo doslova asi 200 kroků od tělocvičny.

    Po obědě se skupinky trošku potrhaly a trénink probíhal spíše formou individuálních tréninků. Část se věnovala trampolínám a část duchnám kde se pilovala salta. Ochota všech třech instruktorů byla úctyhodná a místy mi jich přišlo i líto, protože si skoro nezaskákali a jen lítali kolem lidí a radili co, kde, jak, proč zlepšit, vychytat a doladit. Nicméně musím sám za sebe říct, že za tenhle sobotní den jsem si neskutečně zlepšil odraz, doskok a manipulaci s poweriserama, což dokazují hned dva moje osobní triumfy. První byl dotočený front na pátý pokus, který jsem posléze ještě několikrát zopakoval (zatím jen do duchny), a druhý byl přeskok roznožkou přes dvě krabice, které měly na výšku cca 200-210cm. Dopad byl sice nepříliš povedený (rozplácnul jsem se jako moucha na skle) ale výška tam byla, což mě samotného dost překvapilo a pocit to byl neskutečný. Tenhle den jsme pak strávili v tomhle duchu. Každý zkoušel na co měl chuť, instruktoři lítali od jednoho nadšence k druhému a myslím, že se všichni hlavně náramně bavili.

    Večeře proběhla ve výborné pizzerii, kde nám obsluha připravila milé překvapení v podobě jídla 1+1 zdarma po předložení ISIC průkazů. Naštěstí to měla obsluha tak vymakané, že nenastaly NAPROSTO žádné komplikace, a hlavně placení proběhlo naprosto bezproblémově. Díky ochotě a dokonalému kasovému systému jsme nemuseli platit každý zvlášť pití, nemusely se odečítat jídla, na které se nevztahovaly slevy na ISIC jako třeba palačinky a polívky a hlavně se nemusely rozpočítávat jídla na ISIC na každou osobu a nevznikaly tak naprosto žádné zmatky s placením. Slečna za kasou byla milá a vše brala s nadhledem a úsměvem, takže jsme všichni odcházeli s pocitem krásného gurmánského zážitku a jednohlasně jsme se shodli, že tohle bude naše nejoblíbenější restaurace, kam vždy rádi znovu zajdeme na slevu 1+1 na ISIC karty.

    Po vydařené večeři následoval již očekávaný Poweriser Night Run Prahou. Od Tyršova domu jsme vyběhli přes Karlův most na Staroměstské a následně Václavské náměstí. Po cestě bylo pár vystoupení s obrovským potleskem a samozřejmostí byl údiv všech kolemjdoucích, protože kam jsme vběhli, tam jsme zanechali lidi s pusou dokořán. Přeci jen běhat 20-30 skokanů po Praze se nevidí každý den. Cestou na Václavák jsme dokonce potkali obří „organa genitalia maskulina“, který byl evidentně z našeho skákání natolik rozrušen, že se zdál místy býti až vzrušen. Po krátké zastávce s neplánovaným hostem na Karlově mostu jsme se tedy vydali dál. Cesta byla veselá a myslím, že si ji všichni užili. Naši pouť na botech jsme zakončili symbolickým přeskokem kolemjdoucí nafukovací slečny jménem Anča, která se nenechala odbít a prosila, aby ji někdo na skákacích botech obskočil. Dan se nenechal dlouho přemlouvat a tak svolil. Bohužel slečna to pochopila špatně a neustále si lehala na zem s nohama dokořán, doufaje že si užije trochu povyražení. Byl jsem nucen ji tedy osobně domluvit a podržet ji ve vzpřímené poloze aby Dan měl klid na svůj výkon. Nakonec se vše podařilo, slečna Anča byla obskočena a vrátila se do rukou majitele v sukni s podvazky, blond parukou a odpoledním strništěm. Následná cesta domů tramvají jen dovršila veselý a příjemný Poweriser Night Run Prahou, po kterém většina účastníků zalehla zničena sobotním dnem.

    Nedělní vstávání bylo vskutku bolestivé. Pro netrénované osoby, jako třeba já, byla sobota dost náročná a proto bolelo všechno, co bolet mohlo. Naštěstí ranní rozcvička dost napravila a tak byla většina schopna dál pokračovat v tréninku. Bohužel ale ani to nestačilo na zopakování akčního skákání ze soboty a tak se většina jen poflakovala na trampolínách, zkoušela jednodušší triky na botech a trávila čas debatováním a pozorováním akčnějších kolegů. Našli se ale i takoví, kteří odmítali neúspěch sobotního dne a vytrvale pokračovali v tréninku za svým vysněným trikem. Nutno dodat že dost z nich bylo úspěšných a splnilo si tak svůj cíl tohoto víkendu.

    Zbytek neděle byl tedy více méně ve stylu balení se a loučení, kdy první CAMpeři začali odjíždět už po obědě. Spousta lidí také využila možnosti nákupu výbavy na botky, jako třeba chráničů, helem, triček, odznáčků apod. Odpoledne nás ještě navštívila TV Metropol, která už o poweriserech s Danem natáčela v minulosti reportáž a několik hodin se s kamerou a mikrofonem poflakovali mezi námi a natáčeli, komentovali a dělali rozhovory, jak se jen dalo. Myslím, že se tedy můžeme těšit na fajn reportáž (cca 10. minuta). Poweriser CAMP jsme tedy dovršili kolem 18-19 hodiny, kdy se dokončovaly úklidové práce, balení dovezených věcí atp.

    ZÁVĚREM

    Závěrem celého článku bych chtěl poukázat hlavně organizaci, která byla více než perfektní. Jsou detaily, které by chtěly dopilovat, ale to se nedá jinak než tím že budou další ročníky. Celý Power CAMP neměl žádnou větší trhlinu, která by nabourala zábavu, nebo plán skákání. Pro příště jen líp rozvrhnou časy skákání, protože si myslím, že jediná chybka na kráse byl špatný odhad fyzičky účastníků a po sobotě byla většina prostě tak vyřízená, že se v neděli už neangažovala tak jak bylo v plánu.

    Takže velké díky všem, kteří měli tuhle akci na starosti a zapojili se do její přípravy, protože sám za sebe musím říct, že jsem si oba dny neskutečně užil. Daly mi toho strašně moc do dalšího skákání a těším se na další ročník, protože tam prostě nemůžu chybět i kdybych měl dát výpověď v práci.

    Nevím, jestli bude chtít hlavní organizátor Poweriser CAMPU tuhle informaci zveřejnit a doufám, že ho tím nenaštvu, ale myslím, že je mojí povinností to zmínit. Před CAMPem jsem zaslechl pár názorů, že cena za CAMP je přemrštěná, nadsazená a směšně vysoká za dva dny s přespáním v tělocvičně. Někdo by si mohl myslet, že celá tahle akce byla jen za účelem zisku. Proto chci, aby lidi věděli, že tahle akce byla pro organizátory víceméně prodělečná a utopili v tom dost peněž které se jim nevrátily. To celé proto, že tělocvična, kde byl CAMP, byla suprově zařízená, stejně jako všechno okolo a nic nebylo ponecháno náhodě. Byl bych tedy moc zklamaný, kdyby někdo chtěl odsuzovat cenu za CAMP bez toho, aniž by tu byl a mohl to posoudit z pohledu účastníku CAMPu.

    Mějte se teda všichni fajn, skákejte, verbujte nové skokany ať je nás na příštím CAPMu minimálně dvojnásobek.

    Ciao all *A*

     

    VAŠE KOMENTÁŘE

    VLOŽIT KOMENTÁŘ




    EtnaJumpers Group

    EtnaJumpers Group

    Stát: Italy
    Kraj:
    Město: Giarre

    Impacto Extremo

    Impacto Extremo

    Stát: Chile
    Kraj:
    Město: Santiago

    FuNNy Jumpers

    FuNNy Jumpers

    Stát: Slovakia
    Kraj:
    Město: Bratislava

    Ostatní týmy